pondělí 7. září 2015

Bec de l'Homme (3454 m) - živá hora



Při plánování treku GR 54 v Dauphinských Alpách jsem neustále přemýšlel jaké je škoda, že trasa nevede i přes nějaký vrchol. Nejlépe přes nějakou hezkou třítisícovku a pokud možno s co nejlepším výhledem na okolní velikány. Po hodinách brouzdání po internetu a koukání do mapy padla volba na Bec de l'Homme (3 454 m), jeden z předvrcholů královny Ecrins, bájné La Meije, která je označována jako poslední slezená velká hora Alp. Tento vrchol mě lákal z mnoha důvodů: úctyhodná výška, krásný výhled na celý masiv La Meije, nástup blízký k trase GR 54 a jedním z hlavních faktorů, který mě až magicky přitahoval bylo, že odtud možná uvidím Mont Blanc. Ne že by mne ta samotná hora tak fascinovala ale prostě miluji, když stojím na nějakém vrcholu a vidím jak se v dálce rýsují velikáni, jejichž jména znám.

sobota 30. května 2015

Drachenwand Klettersteig


Krásná ferrata dračí stěnou na Drachenstein (1060 m), který se vypíná nad rozlehlým jezerem Mondsee. Díky menšímu převýšení se dá v pohodě zvládnout za dopoledne a zkombinovat s jinou aktivitou v okolí, za mě určitě doporučuji koupání v jezeře :)


úterý 14. října 2014

Königsjodlerem na Hochkönig

Jak jsem psal zde, tak jsem také učinil a na Hochkönig jsem se vrátil. Abych řekl pravdu, tak dříve, než jsem čekal. Ale proč nevyužít krásný říjnový víkend? S kolegou Štěpánem jsme se rozhodli pro náročnou ferratu Königsjodler. Tento klettersteig není ani tolik těžký svou lezeckou obtížností, jako spíše svoji délkou a vzdušností. Tato tůra jistě snese přívlastky jako velkolepá a všem zdatnějším turistům ji vřele doporučuji.


neděle 21. září 2014

Lechtálské Alpy - výstup na Parseierspitze (3036 m)

Lechtaler Alpen je nádherné pohoří nalézající se v západním Tirolsku (částečně zasahující i do Voralbergu). Vynikají zařízlými údolími, ostrými štíty a malým osídlením (na alpské poměry samozřejmě). Od první chvíle co jsem se o nich dozvěděl jsem je toužil navštívit, abych se přesvědčil na vlastní oči, zda jsou opravdu, tak krásné jak se píše v cestopisech. Předpověď vypadala celkem nadějně a proto jsem neváhal a s mým obvyklým (horským) partnerem Štěpánem jsme 17.9. večer vyrazili směr Rozvadov-Mnichov-Insbruk-Landeck. Cesta po kvalitní německé Autobahn pěkně odsýpala, takže okolo 2:00 v noci jsme usínali na prázdném parkovišti na okraji Landecku.